Výhled i bez rozhledny přes 100 km daleko? To je Javořice!
… z jižního úbočí (750–830 m n. m.):
▲ Obrysům rakouských velehor vévodí Vídeňský Sněžník (2076 m n. m.)▲ Alpské předhůří. Pohled z 830 m n. m.…▲ … ze 780 m n. m. barevně…▲ … ze 780 m n. m. černobíle▲ Jihozápadní panorama — 223–258° (760 m n. m.)▲ Jihovýchodní panorama — 160–220° (760 m n. m.)
Meteostanice Kostelní Myslová ležící 10 km jihovýchodně od Javořice poskytuje zajímavý údaj o dohlednosti. (Ale třeba i ta v Kuchařovicích.) Nejvzdálenější výhledy do krajiny se nabízejí, pokud není blbé šero a zároveň dohlednost dosahuje 60 a více km. Ale už dohlednost 40 km stojí za výstup na nejbližší kopec či rozhlednu. To číslo znamená, že v ideálním případě spatříte hory ještě ve dvojnásobné (ojediněle až trojnásobné) vzdálenosti. Poslední dobou nicméně na snímku bývá uvedena nesmyslná hodnota, veškeré údaje chybí, nebo je kamera pro jistotu mimo provoz. V takovém případě si skutečný stav ověřte ještě zde, kde by měl být vypsán bez obstrukcí.
Výhled z Javořice – další snímky
Historické fotografie pořízené za účelem ověření výhledu, povětšinou z malé výšky nad vrcholem Javořice.
Všechny fotografie lze kliknutím zvětšit.
(A pokud náhodou nelze, pak by je mělo jíti, po kliknutí, alespoň stáhnout do počítače.)
Pohledy k Javořici
▲ Javořice je skutečná velehora (hlavně na podzim). V popředí Velký pařezitý rybník, foto Petr Toman▲ Pohled od Klatovce – v popředí rybník Zhejral. Foto Ondřej Suchánek▲ Žádné listnaté stromy nejsou na Javořici vysázené do tvaru hákového kříže. Pohled od jihozápadu, foto Zdeněk Vošický▲ Paraglidisti mají výhled i bez rozhledny. Foto Milan Brejcha, 29. 5. 2010▲ Pohled od Klatovce – v popředí rybník Zhejral. Foto Jan Vaněček, 18. 4. 2018▲ Pohled od Míchovy skály. Foto Jakub Minka, 18. 8. 2017▲ Vida, stačí vykácet pár smrků, a hned se to zazelená. Pohled od Míchovy skály; foto Matěj Hink, 24. 5. 2020
Pohledy z Javořice
▲ Klášterní areál v Kostelním Vydří (14 km) splývá s Dačicemi (17 km)▲ Telč s rozhlednou na Oslednicích▲ Telč-Staré Město▲ Jižní část Telče se jmenuje Staré Město. Proto tam stojí nejnovější paneláky▲ Pořád Telč. Věž kostela Matky Boží (9,9 km), před ní bílá věžička hasičů (9,5 km)▲ Velekostel sv. Jana Nepomuckého u Krahulčí▲ Dvojvrší Hradiska a Pivniček▲ Krajina u Světlé. Obzor uzavírají 80 až 90 km vzdálené rakouské hory s výškou přes 1000 m. Jedna z nejvyšších je Brockenberg (1053 m) s rozhlednou a vysílačem. Na zvětšeném snímku je zvýrazněna nepatrnou stopkou▲ Takhle vidí javořické veverky Kleť. Vlevo víska Palupín, za ní v dáli svítí čtyři paneláky v Třeboni. Kousek vpravo pak ještě betonárna u Vranína▲ Rybník Karhov, na obzoru Kleť 1084 m n. m. (86 km)Rybník Zhejral a okolí▲ Vesnička Dobrá Voda s rybníkem Řibřidem, ve kterém se asi rádi koupou Slováci, na úpatí Zdeňkova (671 m n. m.)▲ Kostelík sv. Jáchyma v Dobré Vodě▲ Kostelík sv. Jáchyma v dobré mlze▲ Mlha se rozpustila – a s ní i stromy.▲ Třešť▲ Hrad Roštejn. Pozorný dělostřelec si všimne i soukromého srubu v lese nad Třeští (ev.č. 115)
▲ Klášterní kostel (18,7 km) a kalvárie (19,3 km) v Nové Říši. Věž na obzoru je známou dominantou Moravských Budějovic – jde samozřejmě o komín firmy KPS v centru města (39 km). Jak je patrné z následujícího snímku, komín stojí v těsném zákrytu za kostelní věží
▲ Ještě jednou to samé, ale z lepší rozhledny. Předešlý snímek byl pořízen z výšky pouhých 860 m n. m., tento z již téměř ideálních 890 m n. m. Z Moravských Budějovic – rázem je vidět víc!
▲ Každý Brňák by byl zklamán, kdyby nemohl během své dovolené na Vysočině pohledět z Javořice na důvěrně známou siluetu Pálavy (Pavlovských vrchů) s ikonickým Děvínem a jeho světlými skalisky. Tady se opravdu počítá každý metr. O deset čísel níž, a už je to o děvy chlup.
▲ Pohled na Sněžku z mrzkého posedu (jiný snímek ZDE)…
▲ … a z opravdové rozhledny.
A nějak TAKHLE bychom krkonošskou siluetu zahlédli za velmi nestandardních dohlednostních podmínek, které de facto suplují 150metrovou rozhlednu (byť jen pro nejvzdálenější hory). Takový úkaz je ovšem velmi vzácný. Proto také nejde o skutečnou fotografii, ale o grafickou koláž.
▲ Až do Vídně z Javořice nedohlédneme (nepočítáme-li špičku vysílače Kahlenberg, viditelnou z horní poloviny javořického vysílače). Vídeňský Sněžník však bezpečně spatříme – za ZD v Peči▲ Alpy po sto páté▲ Čeští zemědělci stavějí do šířky, ti rakouští do výšky. Pohled na Chlumec s bioplynovou stanicí, vzadu Zissersdorf s vysokým silem. V popředí část Dačic – vilky v ul. U Třech křížů▲ V dalekých Slavonicích pravděpodobně o nějaké Javořici vůbec nevědí▲ Metropole Jindřichův Hradec se 100metrovým komínem výtopny v Otíně. A kaplička mezi Strmilovem a Českou Olešnou▲ Jindřichův Hradec: věž a domky v ul. Na Palici, 26 km▲ Ono se říká «Bílá Telč», ale při pohledu z Javořice máloco svítí tak bíle jako jindřichohradecká nemocnice, zámek a věž▲ Sídlištní hradby. Domek za městem má adresu Buk 123, nejvyšší panelák zase Kosmonautů 43▲ K Javořici je to z Hradce co by kávovarem dohodil…▲ Vesnička Olší, 7 km. Vzadu sídliště Dačice-Nivy (16 km)▲ Olší v kontextu okolní krajiny. Vpravo se dotýká horizontu vrchol Kollmitzberg 600 m (45 km)▲ Pohled k Olší se neomrzí▲ Žlutozelená pole u Studené. Tuto obec reprezentuje toliko probleskující hladina Podleského rybníka a pár domků okolo▲ Haly ZD Kunžak (15 km), na obzoru dva vrcholy Slepičích (to se kdysi chovalo na vesnici) hor – vlevo Slepice 865 m, vpravo Kohout 871 m, oba cca 74 km daleko. Mezi nimi se rýsuje Sternstein 1122 m. Tušíte správně, to už je v Rakousku, 107 km vzdušnou čarou.▲ Z krajiny v protisvětle vystupuje komín – Jitka Otín – v městě rumu / nejvyšší vlnka na obzoru patří Chlumu (1191 m n. m. / 98 km)▲ Elektrárna Temelín (70 km)▲ Slunce zapadlo za Jezerní horu (1343 m n. m. / 157 km), naštěstí nám svítí Temelín. Vpředu ves Klatovec
«Příboj horské zeleně» v odstínu zapadajícího slunce. Pohled na sever, k Čeřínku▲ Čeřínek a spol. v bližším pohledu▲ Pohled na sever. Vpravo ves Nová Buková▲ Krajina u Janštejna. Vlevo na obzoru Javornická hůra 583 m n. m. (56 km)▲ Komíny sklárny v Janštejně. Za nimi se zelená Pánův kopec (711 m n. m.)▲ Kostel v Cizkrajově a další v lese (Montserrat), vzadu Alpy▲ Květen bez řepky, srpen bez sklizně. Vpravo ves Dyjička, v popředí vpravo býv. Lauerova cihelna u Telče▲ Cestička k Radkovu známě se vine▲ Kamenolom a komín TRW/THK v Dačicích▲ Na každém snímku z Javořice najdete nejmíň tři kostely. V tomto případě Staré Hobzí (25 km), Großau (40 km) a Japons (50 km)▲ Takhle se placatí třešťský Špičák. Přes pole k němu cupitá dubová alej▲ Rozhledna na Javořici, to je takový boj s větrnými mlýny. Proto je jich taky odtud vidět víc než dost▲ Z rozumné rozhledny spatříme i Mrákotín▲ Krásný žlutý domek = Klatovec 71▲ Rakousko vsadilo na obnovitelnou energii. Či spíše obnovovanou, neboť větrníkům po 15–20 letech končí životnost a musejí se postavit nové. Větrníky jsou 50 km daleko a nesou název Windpark Japons – podle blízké obce, která se tak divně japonsky jmenuje. Je jich celkem osm (dva jsou mimo záběr), byly vztyčeny v roce 2005. V brzké době má být hned sedm z nich zbouráno a nahrazeno čtyřmi výkonnějšími.▲ Svítící pole na Řehořovském vrchu u Řehořova, 38 km. Dědkovský vrch (694 m) je ještě o 9 km dál – to je ten kopec na obzoru zcela vpravo. V popředí se hnědají políčka u Třešti – pod Mistrovským kopcem (699 m n. m., 15 km).▲ To pozná každý (rozhledna nad Valtínovem). Vpravo na obzoru lze postřehnout «stoličku Waldviertelu» – věž hradu Arbesbach (85 km), která rovněž slouží jako rozhledna.▲ Haly firmy Isosklo v Děbolíně (29 km). Za nimi přes pole, jen o kilometr dál, z hájku velmi nesměle vystupuje dílo architekta Hájka, a současně velká zakázka Isoskla – bohatě prosklená děbolínská rozhledna. Zcela v pravém rohu Boubín 1362 m (114 km).▲ Ve vzdálenosti 27 kilometrů se zvedá hora Mařenka (711 m n. m.) s 31 m vysokou rozhlednou, která přes stromy skoro ani není vidět (pokud zrovna nejsou vykáceny). Někdo by to určitě označil za «citlivé zasazení do krajiny» nebo tak podobně. O 5 km blíže, tj. v popředí vlevo, vidíme stožár mobilního operátora Vodafone na proslulé křižovatce Kasárna, kde se srážejí silnice I/23 a I/38 a dřív i auta. Nyní už je přestavěna v kruhový objezd.▲ Strážiště (744 m n. m.) u Pacova, 43 km. Stejně jako Javořice nebo jihlavský Rudný/Šacberk, i vrchol Strážiště je okupován bezúčelným vysílačem bez funkce rozhledny. V popředí Lísek (760 m n. m.) s GSM vysílačem. Vidíme i čilý provoz na silnici I/19 u Čížkova, okr. Pelhřimov.▲ 250 m vysoký meteorologický stožár u Košetic, 43 km. Vpravo na obzoru Javornická hůra 583 m n. m., ještě o 13 km dál. (Tam by se ten stožár vyjímal daleko lépe!)▲ Větrníky v Pavlově (15 km). V popředí vlevo, obklopen lesy, probleskuje zamrzlý Velký pařezitý rybník. Za ním víska Řídelov▲ Mrak páry z JE Dukovany, 60 km. Na obzoru vlevo hora Mařenka. Uprostřed víska Stranná u Telče▲ Zaostřeno na kostel (Počátky)▲ Ano, z rozhledny na Javořici bude možno dohlédnout až do Austrálie – vlevo na obzoru vidíme typickou siluetu Uluru. Škoda, že je to jenom 37 km daleko… Kdo neví, co je to za kopec, v němž je zarostlý i hrad, ať si otočí displej: (ʞıuʇsnoɥɔ)▲ Rybník Karhov a domky v Horním Poli (foto: Anna Vavríková, iDěs.cz)▲ Jaký je rozdíl mezi nízkou a vysokou rozhlednou? Rozhledna postavená desítky, ba stovky metrů daleko od vysílače je samozřejmě velmi hloupým řešením. Zde nicméně vidíte pohled z rozhledny, která se nachází cca 200 m jižně od vrcholu. Abychom viděli to samé, co z 30metrové rozhledny na vrcholu, ta od vrcholu vzdálená 200 m už musí mít 50 metrů, aby byla kompenzována vzdálenost i rozdíl nadmořské výšky vůči vrcholu. A právě z takové rozhledny se v této simulaci rozhlížíte.▲ Jaký je rozdíl mezi nízkou a vysokou rozhlednou? Rozhledna postavená desítky, ba stovky metrů daleko od vysílače je samozřejmě velmi hloupým řešením. Zde nicméně vidíte pohled z rozhledny, která se nachází cca 200 m jižně od vrcholu. Abychom viděli to samé, co z 60metrové rozhledny na vrcholu, ta od vrcholu vzdálená 200 m už musí měřit celých 80 metrů, aby byla kompenzována vzdálenost i rozdíl nadmořské výšky vůči vrcholu. A právě z takové rozhledny se v této simulaci rozhlížíte.
▲ Byl jsem tu. Fantomas (Foto: Michal Toli, ČRA)▲ Jak vypadá svět z výšky 100 m? Určitě líp než z výšky očí. (duben 2009; foto: climbwork.cz)▲ Vlevo rybník Karhov, uprostřed víska Klatovec, rybník Zhejral a západní kotvicí lana. Pohled ze druhého ochozu – cca 34 m nad zemí. (duben 2009; foto: climbwork.cz)▲ Ano. Když už člověk jednou je na takové skvělé rozhledně, nejlepší je civět dolů na ocelové lano. (Foto: EXCON)▲ 138 metrů nad zemí (foto: EXCON)▲ Rozlehlý areál vysílače hlídají čidla a Vladimír Špidla. Pohled na severozápad. (Foto: NHK s.r.o.)▲ Toto není rozhledna. (Foto: Radiomobil a.s.)▲ Moderní žaluzie poskytují mnoho funkčních konfigurací
Jiné výhledy
▲ Pohled k Javořici z Bílé skály u Vlachovic (65 km), 30. prosince 2019. Velevrch Vysočiny tu vypadá, jako by měřil nejmíň 1000 metrů. Foto: Karel Daněk▲ Podobná fotografie Javořice pořízená ráno 31. prosince 2016 až ze 114 km vzdáleného Boubína. I zde je zachycen atmosférický jev známý jako zrcadlení. Foto: Roman Szpuk▲ Fotku rakouských Alp pořídila za svítání 31. prosince 2016 z Míchovy skály Jana K. alias JanaNinaJane. Atmosférická refrakce v inverzním rozhraní «usekla» vrcholek Schneebergu a také «zvýšila» siluetu velehor – v této podobě bychom ji totiž za obvyklých podmínek spatřili až z výšky kolem 930 m n. m.!▲ 4. dubna 2009, foto: František Vybíral▲ K čemu Devět skal, když k pózování stačí jedna – ta Míchova… (Foto: Věra Švecová, červenec 2016)
Poznámka: Tato galerie není zdaleka kompletní. Více fotografií dalekých výhledů z Javořice naleznete ▶ ZDE.
Pro ty, co nerozumí obrázkům, to máme i textově
Kam až bychom z Javořice dohlédli? Jižně bychom se za dobré dohlednosti podívali až 192 km daleko (Hochtor 2369 m, klasicky Schneeberg 2076 m, Ebenstein 2123 m, Hochschwab 2277 m [Rakousko]), západně 157 km (Großer Rachel 1453 m [Německo], Jezerní Hora 1343 m, Pancíř 1214 m), severně 171 km (Sněžka 1603 m [ČR/Polsko]), východně 107 km (Dürrenberg 391 m [Rakousko]. V případě přiměřeně vysoké rozhledny bychom dohlédli i přes 100 km vzdálené Pavlovské vrchy na jižní Moravě.
Blíže bychom spatřili jihočeské etalony – věže elektrárny Temelín a Kleť s vysílačem; věž Roštejna, 250 m vysoký meteorologický stožár u Košetic na Pelhřimovsku, komín Jitka v Jindřichově Hradci, větrníky VE Pavlov na Jihlavsku, stožáry vysílače Domamil na Třebíčsku, na rakouské straně další větrníky (Windpark Japons) a vrch Jauerling s vysílačem podobným tomu javořickému, a tak dále. Překvapivě impozantně vypadá z Javořice vrch Choustník.
Nejspíše by však potěšil dobrý výhled na 9 km vzdálenou Telč.
Dohlednost hor tří sousedních států (Rakousko, Německo, Polsko) činí rozhlednu na Javořici docela unikátní.
Nejméně 60 metrů nad vrcholem Javořice bychom, za určitých podmínek, spatřili už i vrcholy slovenských Malých Karpat (Vápenná 752 m, Čertov kopec 752 m).
Abychom viděli «až do Vídně», tedy přinejmenším vídeňskou rozhlednu s vysílačem na vrchu Kahlenberg, musela by být Javořice vyšší asi o 200 metrů.
Jedinou připomínkou rakouské metropole tak zůstává Radio Wien, které lze na Javořici naladit na frekvenci 89,9 FM.
