Výhled

Výhled teoretický

Vyberte si svou oblíbenou mapu rozhledu:

Mapa viditelných kopců, hor a objektů (barevně pestrá a s popisky):

Mapa viditelné plochy (vítězně rudá):

… nebo počítačově generovaná panoramata s popsanými vrcholy:

Výhled praktický

Výhled i bez rozhledny přes 100 km daleko? To je Javořice!

… z jižního úbočí (~750 až 780 m n. m.):

Alpy z Javořice – standardní foto

Alpy z Javořice – infračervené foto

Schneeberg (165 km) a pomník na Javořici — Schneeberg (165 km) od pomníku na Javořici

Javořice – JZ panorama (s popisky)

Javořice – JV panorama (s popisky)

… přímo z Javořice (~860 m n. m.):

– Když vám orel vytrhne fotoaparát a proletí se s ním nad Javořicí… –

Telč z Javořice – panoramatický snímek (klikněte pro zvětšení)

Panorama s Temelínem (klikněte pro zvětšení)

360° panorama s popsanými vrcholy (klikněte pro zvětšení)

Aktuální dohlednost:

^ Meteostanice Kostelní Myslová ležící 10 km jihovýchodně od Javořice poskytuje zajímavý údaj o dohlednosti. Nejlepší výhledy do krajiny se nabízejí při dohlednosti 60 a více km, ale už dohlednost 40 km stojí za výstup na rozhlednu. Chcete-li zobrazit aktuální snímky z webkamery, klikněte na vosu.

Pokud je dohlednost 50 km a větší, často bývá uvedena chybná hodnota «0.0 km». V takovém případě si skutečný údaj ověřte ještě ZDE (kde by měl být vypsán korektně).

Výhled z Javořice – další snímky

Historické fotografie pořízené za účelem ověření výhledu, povětšinou z malé výšky (cca 25 m) nad vrcholem Javořice.
Některé snímky ale byly vyfoceny i v blízkém okolí. Foceno z luk, skal a létajících draků.

Javořice je skutečná velehora (hlavně na podzim)

Žádné listnaté stromy nejsou na Javořici vysázené do tvaru hákového kříže

Javořice – paragliding — Paraglidisti mají výhled i bez rozhledny

Jaký je rozdíl mezi nízkou a vysokou rozhlednou? Zde vidíte pohled z rozhledny, která se nachází cca 200 m jižně od vrcholu. Abychom viděli to samé, co z 30metrové rozhledny při vrcholu, rozhledna od vrcholu vzdálená 200 m už musí mít 50 metrů, aby byla kompenzována vzdálenost i rozdíl nadmořské výšky vůči vrcholu. A právě z takové rozhledny se v této simulaci rozhlížíte.

Kleť s TV vysílačem podobným jako na Javořici: 86 km daleko. Nalevo od vysílacích stožárů vyčnívá z lesa nepatrný zub – kamenná rozhledna z roku 1825. Jako by to nestačilo, hned vedle ní stojí další vysílací stožár, takže to na snímku vypadá, jako by z rozhledny trčela jehla. (Foceno z louky nad Světlou, 1.3.2017)

Trojbarevná bytovka nalevo září v podvečerním slunci – kde jinde, než v Hříšici. Víska je 17 km daleko, fotoaparát ji však hříšně přiblížil, stejně jako posed na poli (14,8 km) a halu ZD v Černíči (13,6 km). Foceno z louky nad Světlou, 1.3.2017

Vlevo můžete spatřit zlomky Dačic (převážně kostel a paneláky), které jsou navíc v zákrytu za klášterem v Kostelním Vydří. Vpravo, na úpatí kopce Hora (664 m), ves Olší. Uprostřed obzoru Dlouhá hora (628 m) u Chvalkovic.

Vesnička Dobrá Voda s rybníkem Řibřidem, ve kterém se asi rádi koupou Slováci, na úpatí kopce Zdeňkov (671 m)

Vlevo uprostřed Libín (1093 m), 100 km daleko. Jen o 10 km vzdálenější Bobík (1264 m) už ale vidět není, sluneční paprsky ho neosvítily… (22.2.2017)

Rakouské vrtule a Unterberg (1342 m), 50 / 146 km daleko (22.2.2017)

Mohutný klášter, podle kterého se i celá ves jmenuje Klášter, stojí u Nové Bystřice, 26 km daleko. Vpravo na obzoru ční rakouský TV vysílač Wachberg (74 km), podobný jako na Javořici, jen o 20 let starší.

Vlevo hala socialistická (ZD Karlov u Dačic), vpravo hala kapitalistická (areály firmy Frigomont v Borku). V popředí vlevo svítí mobilní stožár na Vojtově vrchu u Kostelního Vydří

Krajina u Telče. Uprostřed snímku můžete objevit Podhájský rybník

Telč. Nad městem vlevo stoupá vrch Bukovec u Dyjice (*ty* Dačice, ale *ta* Dyjice – věřili byste tomu?), osázený stromy ve třech podélných řadách, což je velmi fotogenické

Sídliště Počátky; v pozadí ves Metánov, rodiště svérázného vynálezce Jakuba Hrona Metánovského

Na obzoru hora Mařenka s rozhlednou téměř ukrytou mezi stromy. Někdo by to určitě označil za «citlivé zasazení do krajiny» nebo tak podobně

Jižní část Telče se jmenuje Staré Město, protože tam stojí nejnovější paneláky

Moderní žaluzie poskytují mnoho funkčních konfigurací

Ach, zlátnoucí obilná pole! O kolik jste milejší než kýčovitě žluté lány kvetoucího moru všech požíračů dotací. Vlevo jsou Markvartice, dole vlevo silnice I/23 míjí obec Stranná u Telče a prudce stoupá lesním úsekem. Uprostřed svítí červená střecha statku U Anděla u Svojkovic. Na obzoru vpravo Srnčí vrch (682 m) u Bítovánek

Sumrakov-Lísky na úpatí kopce Pivničky (760 m) je prominentní vesnická čtvrť s luxusním výhledem na Javořici (a nikam jinam)

Rakousko vsadilo na obnovitelnou energii. Či spíše obnovovanou, neboť větrníkům po 10-15 letech končí životnost a musejí se postavit nové

Na polích už jsou balíky slámy – léto u Telče dospělo ke svému vrcholu. V popředí rybník Mysletín u Částkovic

Jaderná elektrárna Temelín, 70 km daleko. Chladicí věže o 10 km bližších Dukovan jsou paradoxně skryté za obzorem a je vidět pouze jejich pára

Vrcholky Slepičích (to se kdysi chovalo na vesnici) hor, cca 70 km daleko (22.2.2017)

Věž hradu Roštejna. Nejvyšší kopec na obzoru je Dědkovská hora (694 m) u Měřína, až za dálnicí D1. Vpravo v dolní části snímku si všimněte dvou světlých flíčků, z nichž jeden vypadá jako bílá tečka – takto brutálně se tedy dere nad okolní les Míchova skála

Fotku rakouských Alp pořídila za svítání 31.12.2016 z Míchovy skály Jana K., která si říká JanaNinaJane. Vrcholek Schneebergu useklo atmosférické «zrcadlení».

Zvláštní fotka Javořice, pořízená ráno 31.12.2016 až ze 114 km vzdáleného Boubína. Zachycuje atmosférický jev známý jako zrcadlení. Foto: Roman Szpuk

Všichni třešťáci a třeštidla jistě poznávají dominanty svého města – zleva věž zámku, komín výtopny v Barvířské ulici, věž kostela sv. Martina a vysoká budova SOŠ na kopci (Míchova skála, 31.12.2016)

Telč (9 km) z Míchovy skály. Vzduch se tetelil, jak nejvíc mohl (31.12.2016)

Telč z Míchovy skály (9 km) – detail s rozhlednou na Oslednicích. Vlevo si všimněte žluté budovy nádraží, znehodnocené úchylným polystyrenovým zateplením. Uprostřed sokolovna s červenou střechou, vedle ní velká budova ZŠ v Masarykově ulici. Vpravo kostel sv. Anny. Co vypadá jako závory, jsou rezavé osvětlovací stožáry u vlakového nádraží. Telč na této fotografii vypadá docela jako nějaká vesnice uprostřed oranice… (31.12.2016)

Bylo vidět daleko na jiho(jiho)západ. Jih byl ale zrovna zamlžen, takže Schneeberg 2076 m vidět nebyl. (Míchova Skála, 30.12.2016)

Všichni třešťáci a třeštidla poznají svůj Špičák 734 m (31.12.2016)

Telč (9 km) z Míchovy skály (31.12.2016)

Porovnání výhledu: Míchova skála vs. Javořice (máme extra-dlouhou selfie tyč). Sluší se dodat, že záběr je značně přiblížen.

Porovnání výhledu: Míchova skála vs. Javořice (máme extra-dlouhou selfie tyč). Z nižší Míchovy skály je to do Telče vizuálně o kilometr blíž než z Javořice, zřejmě proto je výhled na trojici (čtveřici) věží velmi podobný. Sluší se dodat, že záběr je značně přiblížen.

Anténa Vodafonu (ten dlouhý šedý hranolek uprostřed snímku) na čtvrtém ochozu míří na rybník Karhov. (Foto: Vladislav Duba)

Byl jsem tu. Fantomas (Foto: Michal Toli)

Ano. Když už člověk jednou je na takové skvělé rozhledně, nejlepší je civět dolů na zem na ocelové lano. (Foto: Excon Steel, a.s.)

Jak je vidno vpravo, přístřešek u rozcestí ještě nestojí (duben 2009; foto: climbwork.cz)

Zhruba tam, kde má montér dlaň, je Míchova skála (duben 2009; foto: climbwork.cz)

Jak vypadá země z výšky 100 m? Určitě líp než z výšky očí. (duben 2009; foto: climbwork.cz)

Vlevo rybník (nebo, chcete-li, vodní dílo) Karhov, uprostřed víska Klátovec, rybník Zhejral a západní kotvicí lana. Jinak pohled ze druhého ochozu (cca 31 m nad zemí). (duben 2009; foto: climbwork.cz)

Nezdá se to, ale montéři pracují pod ochozem, který je téměř 100 m vysoko (duben 2009; foto: climbwork.cz)

Dvoulůžkový pokoj s pěkným výhledem (22. 8. 2016)

Zapadající slunce osvětluje domky v Olší (22. 8. 2016)

Věž kostela Matky Boží (9,9 km), před ní bílá věžička hasičů (9,5 km). Kde? To pozná každý… (ɔןǝʇ)

Dva větrníky v zákrytu za sebou stojí 43 km daleko. Jde o větrnou elektrárnu Věžnice u Polné, obce proslavené osudem Anežky Hrůzové.

Rakouské větrníky jsou 50 km daleko a mají název Windpark Japons – podle blízké obce, která se tak divně japonsky jmenuje. Větrníků je celkem osm (dva jsou mimo záběr), byly vztyčeny v roce 2005. V brzké době má být sedm z nich zbouráno a nahrazeno čtyřmi novými, výkonnějšími.

Druhého stožáru u vysílače si leckdo ani nevšimne, protože je vysoký pouze 23 m. Nejlépe je vidět seshora

Hora Mařenka 711 m s 28 m vysokou rozhlednou, která přes stromy skoro ani není vidět, se nachází 27 km daleko. O 5 km blíže, tj. v popředí vlevo, vidíme stožár mobilního operátora Vodafone na proslulé křižovatce Kasárna, kde se srážejí silnice I/23 a I/38 a často i auta. Nižší komín vpravo patří provozovně Bohemia Asfalt, sídlící poblíž křižovatky.

V popředí probleskuje Velký pařezitý rybník, na obzoru větrníky VE Pavlov (15 km)

V popředí haly ZD Kunžak (15 km), na obzoru dva vrcholy Slepičích hor – vlevo Vysoký kámen 865 m, vpravo konečně Kohout 871 m, oba cca 74 km daleko. Mezi nimi se rýsuje Sternstein 1122 m. Tušíte správně, to už je v Rakousku, 107 km daleko.

Haly firmy Isosklo v Děbolíně (29 km). Za nimi přes pole, jen o kilometr dál, z hájku velmi nesměle vystupuje dílo architekta Hájka, a současně velká zakázka Isoskla – bohatě prosklená děbolínská rozhledna. Zcela v pravém horním rohu Boubín 1362 m (114 km).

K čemu devět skal, když k pózování stačí jedna – ta Míchova… (Foto: Věra Švecová)

Svítící pole na Řehořovském vrchu u Řehořova, 38 km daleko. Dědkovský vrch (694 m) je ještě o 9 km dál – to je ten kopec na obzoru zcela vpravo. V popředí pole u Třeště a nad nimi Mistrovský kopec (699 m), 15 km daleko.

8 km vzdušnou čarou. To pozná každý… (ʎʞʇɐɔod)

Klášter (14 km) a věž (17 km) v těsném zákrytu. Kde? To pozná každý… (ıɹpʎʌ ıuןǝʇsoʞ + ǝɔıɔɐp)

Na obzoru uprostřed ční zajímavá konstrukce vysílače Javorová skála 723 m, třebaže 70 km daleko.

Ano, z rozhledny na Javořici bude možno dohlédnout až do Austrálie – vlevo na obzoru vidíme typickou siluetu Uluru. Škoda, že je to jenom 37 km daleko… Kdo neví, co je to za kopec, v němž je zarostlý i hrad, ať si otočí displej: (ʞıuʇsnoɥɔ)

Klášter (18,7 km) a kalvárie (19,3 km) v Nové Říši. Věž na obzoru je známou dominantou Moravských Budějovic – jde samozřejmě o komín firmy KPS v centru města (39 km). Na fotografii vypadá jeho dolní část poněkud zvláštně, protože komín stojí v přesném zákrytu za solitérním stromem na bližším obzoru.

Porovnání výhledu z různé výšky. Už víte, jaká rozhledna má na Javořici smysl?

Rybník Karhov (foto: Anna Vavríková, MF Dnes)

Odpoledne 22. 12. 2015, den před svátkem Vlasty, bylo vidět daleko. Kdo vyšel na Javořici nebo na podobný větší kopec s výhledem na jih, uviděl takhle 165 km vzdálený Klosterwappen/Schneeberg 2076 m, jakož i jiné nejbližší (160–180 km) alpské hřebeny.

Rozlehlý areál vysílače hlídají čidla a Vladimír Špidla. (Pohled na severozápad.)

K Javořici cesta jako žádná ze sta, roubená je stromama…

Schneeberg (2076 m) je vidět už od kravína ve Světlé

Slovanský pomník pozoruje germánskou horu (Schneeberg, 165 km daleko)

Rozhledna na Javořici – pro 5 % lidí «kravský» nápad, pro ostatní výhled na Kraví horu.

Alpy z Javořice. Foceno z louky nad pomníkem

—

Pro ty, co neumí obrázky, to máme i textově

Kam až bychom z Javořice dohlédli? Jižně bychom se za dobré dohlednosti podívali až 192 km daleko (Hochtor 2369 m, klasicky Schneeberg 2076 m, Ebenstein 2123 m, Hochschwab 2277 m [Rakousko]), západně 157 km (Großer Rachel 1453 m [Německo], Jezerní Hora 1343 m, Pancíř 1214 m), severně 174 km (Sněžka 1602 m, Vysoké Kolo/Wielki Szyszak 1508 m [ČR/Polsko]), východně 107 km (Dürrenberg 391 m [Rakousko]. V případě vyhlídky alespoň ze 60 metrů nad vrcholem bychom dohlédli i slovenské Malé Karpaty, tedy přesněji nejvýše dva vrcholy tohoto pohoří (Vápenná 752 m, 165 km; Čertov kopec 752 m, 166 km), z nižší rozhledny bychom je však neviděli.

Výhled na hory (minimálně) tří sousedních států činí rozhlednu na Javořici docela unikátní.

Blíže bychom spatřili jihočeské etalony – věže elektrárny Temelín a Kleť s vysílačem; věž Roštejna, 250 m vysoký meteorologický stožár u Košetic na Pelhřimovsku, komín Jitka v Jindřichově Hradci, větrníky VE Pavlov na Jihlavsku, stožáry vysílače Domamil na Třebíčsku, na rakouské straně další větrníky (Windpark Japons) a vrch Jauerling s vysílačem podobným tomu javořickému, a tak dále. Překvapivě impozantně vypadá z Javořice vrch Choustník.
Nejspíše by však potěšil dobrý výhled na 9 km vzdálenou Telč.

Výhled teoretický

Výhled praktický

… z jižního úbočí (~750 až 780 m n. m.):

… přímo z Javořice (~860 m n. m.):

Výhled z Javořice – další snímky

Související odkazy:

Share this:

Lajkujte: