Projekty

10. října 2019

Není malých cílů. Kromě stavby rozhledny na Javořici podporujeme myriádu dalších drobných zlepšení, kterých si žíznivý poutník při svém putování krajinou ani nevšimne.


1. Úprava pramene nad Světlou. Úprava terénu, vyhloubení, betonáž, obložení kamenem.
Studánka (Světlá pod Javořicí)

2. Přeměna odtokové roury u Studánky Páně v esteticky hodnotné pítko.
Pítko (Studánka Páně pod Javořicí)

3. Částečné přivedení pramene Studánky Páně čerpadlem na samotný vrchol Javořice. Zbudování pítka a jezírka.

4. Stavba větrných elektráren s vyhlídkovou plošinou na některém z větrníků. U Počátek (Cholunná / Jakubín) a všude jinde, kde jsou k tomu vhodné podmínky.
Větrník kombinovaný s rozhlednou

Větrná elektrárna (Jakubín u Počátek)
Větrná elektrárna Jakubín / Počátky

5. Konstrukční proměna opuštěných i aktivních stožárů mobilních i televizních vysílačů v rozhledny. (Ideální stav: minimálně každý druhý vysílač zároveň rozhlednou.)

6. Podporujeme úpravu jihlavského náměstí z pera architektů «MCA Atelier», zejména stylistické očištění fasády OD Prior, ovšem s podmínkami 1) zachování dlažby a stromů u morového sloupu, a také 2) zachování zahloubené zásobovací rampy, která je tak unikátním prostorem, že je na místě dlouze a pečlivě zvažovat její využití např. pro galerii, a do té doby ji ponechat zkrátka tak, jak je. (Rozhodně by měla zůstat volně průchozí a je-li to jenom trochu možné, bylo by skvělé ji např. propojit s jihlavským podzemím.)

7. Cyklostezka Brandlín–Háj u Dačic, obcházející úmorné kopce v Řečici a ve Lhotě.

Peklo na zemi

Rozhlednománii už máme zřejmě za sebou, s tím jak vyschly evropské dotace. V poslední době propukla cyklománie. Nic proti ní, ženám se líbí vysportovaná lýtka jiných žen, a podle některých ohlasů přináší záliba v cyklistice člověku i další benefity, pokud úspěšně překoná zánět varlat.
Proto jsme se i my rozhodli «diverzifikovat své portfolio» a zaměřit se na tuto významnou skupinu občanů. Vedly nás k tomu však i jiné, ryze osobní důvody.

Cesta z Dačic do díry pekelné jménem *randlín se za Řečicí počíná výhružně zvedati a před nebohého cestovatele klade nejrůznější překážky, aby ho od jeho marného putování odradila, nebo jej alespoň přivedla do hrobu, který se příhodně nachází ve Velké Lhotě.

Náhlé změny počasí, sněhové vánice, průtrže mračen, kobylky, mor a policejní hlídky, které nemají na práci než očumovat váš vůz, který v kopci vypověděl službu, to všechno jste zde již jistě zažili, pokud vás vaši nepřátelé či jiné prokletí uvrhli v používání této kalvárie. Tři kopce, tři jizvy na srdci.

Jak z toho ven? Proti zlu lze jít jedině zlem ještě větším. Cyklostezkou. Vedenou – v rámci chabých možností – nejnižším možným stoupáním. Ejhle, náznak zkratky z Háje k Radlicím zde již v minulosti byl, jak napovídá pohled do historické mapy…

Je zřejmé, že největším nepřítelem cyklistiky jsou kopce, zejména pokud cyklista nehodlá k jejich zdolání vydat více energie, než kolik je bezpodmínečně nutno, čímž mu mnohdy nezbývá, než vléci se sotva rychlostí chůze, případně chůzí samotnou. Tím se z cyklistického zážitku stává cosi trochu únavného.

(Více viz Naismythovo pravidlo, které pro kolo přibližně prohlašuje, že sto metrů stoupání znamená – pro aktivnějšího cyklistu – desetiminutové zdržení [tj. jako tříkilometrová zajížďka], bez ohledu na strmost svahu. Pro srovnání: z Dačic do Brandlína je stoupání – podle zvolené trasy – 190 až 220 metrů.)

Zda je možné v kopcovité krajině Vysočiny uhrát s tímto nešvarem alespoň remízu, nevíme. Přesto jsme se o to pokusili.

 

8. Cyklostezky zužitkovávající vodní toky, např. trasa Volfířov–Dačice vedená korytem Volfířovského potoka.


Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

Nahoru ↑

%d blogerům se to líbí: