Historie

Co je psáno, to je dáno.
Co namalováno, to taky.
Co vyfoceno, to… taky, taky.

V jakých obdobích tedy bylo možno na Javořici stoupat po žebříku za výhledem?

  • 1923–1924 (I. dřevěná měřická věž)
  • 1933–1959 (II. dřevěná měřická věž + ocelový stožár 25 m)
  • 1960–1989 (stožár vysílače, neoficiálně [ale občas i oficiálně] sloužící jako rozhledna)

Historické foto:

Letecký maják na Javořici
Srpen 1942. Na Javořici stojí 25 metrů vysoký letecký maják sloužící k «vedení létadel při nočních letech», a to přibližně již od roku 1933. Typizovanou ocelovou konstrukci s plošinou, na níž byl umístěn silný reflektor, vidíte na fotografii vlevo. Na té vpravo je podobný stožár, který dosud stojí u Bobrůvky na Žďársku.

▶ 29. září 1943 v 16:40 byl tento letecký maják tichým – a kvůli silné mlze bohužel také slepým – svědkem letecké havárie u Janštejna.

Javořice, 1951
Rok 1951. Kdo se křivě podívá na obrázek Stalina, skončí v Jáchymově. Mezitím na Javořici parta zavilých radioamatérů, která jako by existovala zcela mimo čas, prostor a politiku, v poklidu provádí své telegrafické experimenty na měřické věži, zatímco fotograf to ze druhé věže s prstem v nose fotí. I slepý na prvním snímku rozpozná vpravo vrch Zdeňkov nad Dobrou Vodou. (Foto: OK1OAA / Radioklub OK2KKW)
Rok 1953. Letecký maják lze na historické mapě jasně rozeznat (nahoře). První dřevěná věž (1923–24) stála přímo nad nynějším trigonometrickým bodem. Ta druhá ale možná stála někde jinde, pravděpodobně celkem blízko majáku. 40 metrů JJV od majáku je podezřele světlý bod, to by mohla být ona…
Javořice - pohled ze silnice I/23 u Mrákotína (1963)
Rok 1963. Javořice ze silnice I/23 u Mrákotína. Na vrcholu už se tyčí 60metrový ocelový stožár, postavený v létě 1960, aby se to dobře pamatovalo. Měřická věž i letecká hláska už byly pravděpodobně odstraněny. (Foto: Česká geologická služba)

60metrový vysílač stál na Javořici rovných třicet roků: od léta 1960 do léta 1990 (kdy už téměř rok stál vedle něj jeho vyšší náhradník). Disponoval ještě velmi jednoduchým anténním systémem, který byl umístěn pouze v horní části stožáru, takže se turisté příliš nerozpakovali a lezli na improvizovanou «rozhlednu». Tomu učinila přítrž výstavba nového, o 100 m vyššího stožáru primitivnější kotvené konstrukce, který je v současnosti hlídán čidly a kamerami. (Foto: Naše televizní vysílače, 1982)


▶ Slova pamětnice: «V roce 1971 jsme tam byli s dětmi z pionýrského tábora v Kališti. Bylo nám umožněno vylézt na třetí plošinu. Nádherný výhled a vzpomínka na celý život.»


Srpen 1975. Výletníci až z dalekého Liberce se utábořili na Javořici přímo pod vysílačem. (Foto: archiv Zdeňka Dohnala)
Bývaly doby, kdy si člověk k výstupu na javořickou «rozhlednu nebo anténu» mohl odskočit přímým vlakem z Liberce. (Foto: archiv Zdeňka Dohnala)
Mapa z 50. let potvrzuje přítomnost dvou stožárů – vojenské hlásky (to je ten severnější) a geodetické věže. V roce 1960 byl dobudován socialismus, takže Javořice mohla být povýšena o 30 cm. A od té doby to s ní jde zase z kopce. (Foto: mapový archiv ÚAZK)
Zdeněk Šeřík o vysílači a rozhledně
Zdeněk Šeřík to v roce 1984 viděl celkem jasně.
Javořice, květen 1990
V roce 1989 si Radiokomunikace konečně přivlastnily i samotný nejvyšší bod Javořice. Smutný pohled. Tolik stožárů – a žádný z nich není rozhlednou… (Foto: Jihlavské listy, květen 1990)
Rok 1991. Muž v popředí vypadá, jako by telefonoval Viktoru Koženému, ale nejspíš jen chytá kloše na tváři. (Foto: Hlinecko.cz)
Rok 1993. Spodní část vysílače byla skoro bez antén. (Foto: 10. skautský oddíl Jindřichův Hradec)
Rok 1993. (Foto: 10. skautský oddíl Jindřichův Hradec)
Léto 1993.
Rostou! Léto 1993.
Léto 1993.
Léto 1993. Návštěvníci, kteří jsou zřejmě spřízněni s dlouholetým pracovníkem Českých Radiokomunikací, panem Antonínem Procházkou, stojí na čtvrtém ochozu vysílače, cca 50 m nad zemí. Kopec zcela vpravo je Vrch (726 m n.m.) nad Řásnou.
Léto 1993. 100 m nad zemí. Takhle bychom si tu rozhlednu představovali!
Léto 1994.
Léto 1995.
Rok neznámý, cca 1995–2000. Pohled od východu, z přímé cesty ke Světelské chatě. Olámané vrcholky stromů má na svědomí námrazová kalamita z prosince 1995.
Rok neznámý, cca 1995–2000. Pohled od východu, z přímé cesty ke Světelské chatě. Olámané vrcholky stromů má na svědomí námrazová kalamita z prosince 1995.
Léto 1998. Piknik u kóty 836,5. Za dívkou v modrém si můžete všimnout bílé «unimobuňky» – kontejneru s technologií  operátora Paegas (dnes T-Mobile). Dnes už je vše přestěhováno dovnitř poloprázdné budovy.
Léto 1998.
Rok 2006. Turistický rozcestník s efektní ledovou čepicí.
Leden 2006. (Foto: Martin Janoška)
Leden 2006. Ty smrky celkem rychle rostou… (Foto: Martin Janoška)
Tak teď už jste viděli asi všechno. (24. 7. 2010, foto: Turistatek Javořice)

Máte doma další snímky Javořice, jejích věží, vysílačů atd.? Informujte nás o tom, prosím – ZDE.


Související odkazy:

Reklamy

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

Nahoru ↑

%d bloggers like this: