Přeměřme Javořici. Znovu po 85 letech

Jak šel čas

1869  835,48 m (440,54 vídeňských sáhů)

1933  836,93 m

1963  836,53 m (pouhý přechod z jadranského na baltský výškový systém?)

(V 50. letech se, snad pro zmatení třídního nepřítele, nakrátko objevil údaj 836,2 m.)


Abychom to uvedli na pravou míru: výška Javořice nás nakonec ani příliš nezajímá. Ať si je to 870, 1084 nebo 1603 m n.m. Cokoli pod 2000 metrů je pořád málo a takřka pod naši rozlišovací schopnost.

Nezajímá nás ani skutečná či smyšlená řevnivost občanů jižní a severní Vysočiny, která se možná v některém srdci rozhoří, když se podívá do mapy a zjistí, že jak na severu, tak na jihu umělého útvaru ve středu republiky, tohoto bezčasného kraje, kde vše plyne tak ztěžka, jako doprava po silnicích, které neexistují, nebo se po nich dá jet jenom krokem, jsou nekopce, které olizují 800 metrů. S tím rozdílem, že na severu je jich asi dvacetkrát víc.

Ale k čemu je nám tady na jihu nejvyšší bod Vysočiny, když kousek od něho máme nejskvělejší Telč v nejúžasnějším UNESCU?
Nejvyšší bod Vysočiny tu jednoduše nepotřebujeme; vše za telčskými humny může klidně lehnout popelem.

Zajímá nás ten patník z roku 1933, který je na Javořici hned za plotem tak hustým, že by se dal krájet.
Nevíme, zda je na svém původním místě. Mohl být přesunut na konci 80. let při rekonstrukci vysílače, ať už v horizontálním, nebo vertikálním směru. Ale možná nebyl, neboť na ochranu geodetických bodů určitě byly a jsou přísné normy a slovenští kopáči by za přemístění kamene dostali trest smrti.
Zlé jazyky hovoří o tom, že po válce byla Javořice papírově povýšena o 30 cm, a konečně před třiceti roky byl vrchol zarovnán bagrem.

Zajímá nás vskutku, zda u tohoto patníku lze i dnes naměřit stejných 836,53 m, jako před dávnými 85 lety, nebo bude zjištěna odchylka, nepatrná či patrnější.
Zda měřit na něm, pod ním nebo vedle něho, necháváme na uvážení geodeticky vzdělané osoby; my to nejsme.
Teoreticky by se mohlo stát, že na vrcholu Javořice je vyšší místo, než je to, které je označeno patníkem, a zároveň to není uvnitř budovy vysílače, ale prakticky v tuto možnost nevěříme. V takovém případě by geodeticky vzdělaná osoba totiž patník asi musela vzít a přesadit na nové místo – a my počítáme s její leností.

Jak již bylo řečeno, jediným drobným nešvarem patníku je, že se nachází za plotem z pletiva, avšak předpokládáme, že dnešní měřicí technika na nějaké ploty zdaleka nehledí. Pokud už je nutno mít s patníkem intimní styk, lze k průniku do areálu pravděpodobně využít i oficiální svolení správce.

Byli bychom samozřejmě nejraději, kdyby bylo naměřeno cokoli pod 836,44 m, neboť toto má být aktuální – autoritami možná nikoli zcela potvrzená – výška Devíti skal (asi všech devíti dohromady).

Jsme přesvědčeni, že k návštěvě Javořice by člověku mělo býti zapotřebí hlubšího důvodu, než jen jakéhosi bezcenného čísla a jeho nicotné převahy nad druhým takovým číslem.
No řekněte sami – vy jste si snad o lidech, kteří navštívili Javořici jenom proto, že je to nejvyšší bod Českomoravské vrchoviny, někdy mysleli něco hezkého?

Pokud bude neochvějně naměřeno 836,5, zlobit se nebudeme. Pokud 836,6 m a více, pravděpodobně se trochu zamračíme.


836,53 vs. 836,44
836,53 vs. 836,44. Rozdíl 9 centimetrů
Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Blog na WordPress.com.

Nahoru ↑

%d bloggers like this: