Stavební manifest

Co si myslíme o výšce rozhledny, činnosti vysílače a dalších záležitostech

1. Od počátku se nejjistěji jeví varianta rozhledny umístěné jižně od stožáru vysílače, ve vzdálenosti 100 až 250 m.

2. Navzdory obecně rozšířené mýlce jsme přesvědčeni, že z objektivního provozního hlediska vysílače může v tomto směru stát prakticky jakákoli věž zasahující možná až do pásma 100 m nad vrchol Javořice.

3. Není tedy pravdou, že výška rozhledny by měla jakkoli záviset na výšce ochozů vysílače, z nichž nejnižší je pouhých 30 m a nejvyšší (rozrážeč ledu) cca 55 m nad vrcholem Javořice.

4. Lze předpokládat, že houževnaté antény umístěné na těchto ochozech si s «překážkou» v podobě rozhledny hravě poradí, podobně jako si (ne)dokáží poradit i s dvojvrším Hradisko-Pivničky ve shodném jižním směru. Co víc, téměř žádná anténa na těchto nižších ochozech není orientována přímo na jih, tudíž zde není vysílán žádný signál a nová věž v tomto rádiově nevyužívaném prostoru může klidně stát.

5. Pokud se tento předpoklad v některém případě nenaplní, stále existuje možnost anténu přesunout výš na vysílač, případně na rozhlednu. Návrhy rozhleden ostatně počítají s technologickým zázemím i s prostory pro umístění antén.

6. Za nejvíce vhodné řešení ovšem považujeme, z estetických důvodů, rozhlednu přistavěnou v ose stávajícího vysílače. V zájmu zachování celkové bezpečnosti vysílače existuje i takové řešení – možná vůbec nejpohlednější –, kde přístup na rozhlednu zajišťuje samostatná věž stojící mimo pozemek vysílače a teprve až vyhlídkové plošiny pak obepínají i stožár vysílače. Jednotný celek rozhledny s vysílačem je vždy dokonalejší a na pohled smysluplnější, než dvě zcela odděleně stojící věže.

7. Všechny pohledy k Javořici jasně vyjevují disproporčnost a směšnost přehnaně nízké rozhledny, nějakého toho 25–30metrového posedu, jaký se už dnes krčí vedle vysílače.

8. Relativně vysoká rozhledna je naopak přínosem i pro dobrou viditelnost některých dalekých vrcholů, viditelných exkluzivně z Javořice, pročež by bylo nemoudré tuto exkluzivitu jen tak zahodit. Např. Sněžku lze nad Javořicí kvalitně pozorovat z výšky 880 m n.m., Pavlovské vrchy s vysílačem Děvín z výšky 900 m n.m.

9. Nejen proto právě rozhlednu s nejvyšším vyhlídkovým ochozem v úrovni 900 m n.m. považujeme za dostatečnou, estetickou a Javořice hodnou, ale také za proveditelnou. Vzhledem k takové výšce rozhledny a tím i možné mohutnosti její spodní stavby se nabízí, aby rozhledna ve své nižší části disponovala bezbariérovým chodníkem, dovedeným v takovém případě minimálně do výšky 870 m n.m.

10. V souvislosti s blízkostí vysílače si uvědomujeme jediné skutečné úskalí, kterým je přítomnost el.mag. pole. Avšak ale i v případě, že by překračovalo zákonnou normu, jsme přesvědčeni, že vhodná konstrukce rozhledny a vyhlídkových ochozů jej dokáže potlačit.


A teď vzhůru k návrhům rozhledny!


Pálava (Děvín) z Javořice – simulace výhledu
Simulace – výhled na Pavlovské vrchy. Pod nimi, 100 km od Javořice, se nachází Novomlýnské nádrže s vodou z řeky Jihlavy, jejíž prameniště lze z Javořice rovněž spatřit. Od pramene až k ústí. Alfa a omega. (Simulace byla fotograficky potvrzena.)

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Blog na WordPress.com.

Nahoru ↑

%d bloggers like this: