Ani Javořice, ani Devět skal. Nejvyšším vrcholem Vysočiny byla kdysi jiná hora

Nejvyšší vrcholy Vysočiny se měnily jako ponožky

Javořice kdysi podle map měřila 835 m. Nejvyšší skála Devíti skal se vypínala o dva metry výš, do 837 m.

Jenže přišla doba zpřesňování, a tak Javořice už počátkem 60. let měla na mapách výšku 836,5 m, zaokrouhleně 837 m. Tedy na těch vojenských, na ty běžné se tento údaj dostal asi později.

Vrchol Devíti skal byl naopak ponížen na 836,1 m. A od té doby zase roste – až na současných 836,4 m.

Javořice od 60. let přeměřena nebyla, ani si nikdo nedovolil zahloubit geodetický patník o 10 cm více do země, takže dva nejvyšší vrchy Vysočiny dnes od sebe dělí výška kelímku od jogurtu.

Nejen proto nás v září 2016 velmi překvapil tento zápis v návštěvní knize na Javořici:

«Není výhled, je to stejné jako na 0,5 m menší Žákovici. Velká škoda!»

Hned jsme zjistili, že Žákovicí je myšlena Žákova hora, která se nachází poblíž Devíti skal a měří – podle dnešních map – pouhých 810 m. Javořice že by měla mít jen 810,5 m?

Právě Žákova hora ale v minulosti asi musela být papírově vyšší, nebo naopak ještě nebyly dobře změřeny okolní, vyšší vrchy (např. Křovina 830 m), případně se u Devíti skal nepočítala výška kamenných vrcholků.

Na internetu totiž můžeme narazit hned na dvě zmínky, které praví, že Žákova hora kdysi byla nad Devět skal (a tím i nad Javořici):

«Vzpomněl si na to filozof Zdeněk Vašíček, pravidelný účastník našich cest. Na této pak vzpomínal na školní výuku za protektorátu a zkoušel nás, jaká je nejvyšší hora české části protektorátu Böhmen und Mähren, což jsme nevěděli a on řekl vítězoslavně: Žákova hora, což někteří ani nevěděli, kde je (na Vysočině) a říkali, že si to Zdeněk vymyslel, protože byl jako žák jistě šprťácké povahy, tak si myslel, že je po něm pojmenovaná hora.» (tyden.cz)

«Ve škole jsme se učili, že Žákova hora je nejvyšší kopec Vysočiny, ale asi na Javořici měří aji ten stožár… a nebo Žákova hora zerodovala, podle mapy je dnes Devět skal prej vyšších :/ Můžou být Alpy desetkrát vyšší, tady je střecha Evropy, kousek odtud, na Cikháji, stojí dům z jehož střechy teče na jedné straně voda do Dunaje a z druhé do Rýna, jsem tam kdysi s tatínkem byla, tak to musím vědět.» (nakole.cz)

Internetové prameny dále uvádějí, že i na Žákově hoře prý kdysi stávala obyčejná dřevěná «rozhledna» – patrně pozůstatek po geodetickém měření. Ale taková dřív bývala snad na každém kopci.

Příběh s Javořicí, «Žákovicí» a Devíti skalami, peroucími se svorně o titul nejvyššího bodu široširé Vysočiny, nicméně ukazuje, jak je všechno to měření začarované a ošemetné. A že «hory», mezi nimiž není rozdíl aspoň 50 metrů, můžeme nakonec v klidu považovat za celkem stejně vysoké…

V každém případě platí slova: «Můžou být Alpy desetkrát vyšší, tady je střecha Evropy…»
To si může říci člověk na Javořici, na Devíti skalách i v Brandlíně na návsi.


 

Advertisements

2 thoughts on “Ani Javořice, ani Devět skal. Nejvyšším vrcholem Vysočiny byla kdysi jiná hora

Add yours

  1. Nevim kdy se pan Vasicek ucil ve skole, ze je nejvyssi hora Vysociny Zakova hora, ale ja jsem chodil do skoly v letech 1953-62 a to uz jsem se ucil, ze nejvyssi horou je Javorice

    To se mi líbí

    1. To mne taky zaujalo. Všichni dotyční asi studovali za Protektorátu, nebo v nějakém ještě zvláštnějším období.

      Ale možná to bude i tak, že kolem Žďáru n/S. se děcka učila Žákovu horu a Devět skal, zatímco tady na jihu Javořici.

      To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Blog na WordPress.com.

Nahoru ↑

%d bloggers like this: