Javořice z telčského náměstí

3. února 2020

Z Telče vybíhá alej V Lipkách, vedoucí okolo hřbitova s pěknou budovou obřadní síně z let 1978–1982. A to v zajímavém směru, neboť kdyby alej pokračovala pořád dál, došla by až na nejvyšší bod širé Vysočiny.

Podobnou hříčku ale obsahuje i samotné náměstí. Při pohledu od hotelu Celerin se v průhledu mezi věží sv. Jakuba a střechou zámku zjeví přes 9 km vzdálený stožár vysílače. Třebaže to trochu hatí stromy v zámeckém parku. Kdyby byl vrchol Javořice holý, spatřili bychom budovu vysílače i oddychující turisty.

Z 522 m n. m. až k 837 m n. m. – v jediném pohledu



Featured post

Deník

Jak se napouští Velký pařezitý rybník

datum     /    úroveň hladiny
15. 9. 2019   =  −600 cm
28. 9. 2019   =  −440 cm
12. 10. 2019 =  −350 cm
27. 11. 2019 =  −300 cm
1. 1. 2020      =  −250 cm
21. 1. 2020    =  −230 cm
6. 2. 2020      =  −185 cm
9. 2. 2020      =  −170 cm
17. 2. 2020    =  −152 cm
24. 2. 2020    =  −138 cm
29. 2. 2020    =  −130 cm
4. 3. 2020      =  −120 cm
13. 3. 2020    =  −110 cm
20. 3. 2020    =  −106 cm
27. 3. 2020    =  −102 cm
13. 4. 2020    =  −101 cm
20. 4. 2020    =     −99 cm
4. 5. 2020      =   −101 cm
4. 6. 2020      =     −99 cm
16. 6. 2020    =     −80 cm
23. 6. 2020    =     −52 cm
30. 6. 2020    =     −30 cm
4. 7. 2020       =     −22 cm
9. 7. 2020       =     −20 cm

Předpokládané dosažení plného stavu:
Odhad (k 17. 2.): 15. 3. −100 cm; 30. 4. −50 cm; 15. 6. −0 cm
15. července 2020

Pozn.: V dubnu až květnu 2020 byla hladina udržována – buď kvůli technickému nedorozumění, nebo záměrně – 1 m pod běžným stavem (tj. cca na ⅔ objemu rybníka).


30. 6. 2020
V jednu hodinu v noci policisté pomáhají a chrání prázdné dřevařské kamiony v Mrákotíně. Čekal jsem, že po včerejším dešti hladina Pařezitého rybníka vystoupila k –30 cm, a je tomu právě tak. Kdy jindy pomocí stébla trávy změřit výšku přelivů, než v noci. Levý bezpečnostní přeliv, který byl zvýšen pro ochranu Řásné před povodní, tedy zasahuje 40 cm nad běžnou hladinu, zatímco hrana pravého přelivu, který odvádí vodu mimo Řásnou, žádnou rezervu neponechává, ba naopak (jsouc asi dva centimetry pod vodočetným normálem).

23. 6. 2020
Na Javořici probíhá (už asi týden, a pár dní ještě bude) demontáž starých analogových (televizních?) antén; pravděpodobně budou nahrazeny digitálními anténami rozhlasu. Sundávají je polští záchranáři (polsky se to řekne Górskie ochotnicze pogotowie ratunkowe Krynica Zdrój).

16. 6. 2020
Zapršelo, hladina Pařezitého rybníka povyrostla za dva týdny o 20 cm – a tráva v něm snad ještě víc. Už se tu zas cáchají maminky s dětmi. Cesta po hrázi byla vysypána jemným pískem pro pohodlnou chůzi naboso. Kdesi daleko pod Míchovou skálou burácí nějaké turbozvířátko, skrývá se mezi stromy. Sahám po puškohledu a ze hráze určuji. Traktor Valtra T151 s hydraulickou rukou Palms. Areál vysílače obsadili lesní dělníci: auto z Polska, kamion a náklaďák s mobilním štěpkovačem klestu. Na JZ konci Štráfu F otečkované tucty stromů k poražení. Létali tu žluťásci, teď tu budou létat třísky. Všude v lese bzučí pestřenky, na pěšinách u kaluží včely.

13. 6. 2020
Po půl roce byla aktualizována Kůrovcová mapa. Skoro to vypadá, že se z České Kanady brzy stane něco docela jiného, kde už neporostou smrky jako v Kanadě.

4. 5. 2020
Z Pařezitého rybníka ubývá voda – 2 cm za dva týdny. Zato na východní stráni Širokého kamene (772 m n. m.) a přilehlém jižním údolí až k vodárně u Čejkovny dosud probíhá těžba, jako by zde měla vzniknout přehrada. Vykácená část lesa JV pod Míchovou skálou odkryla výhled k rybníku. Sjet na kole z přímé trasy Javořice–Pařezitý rybník ke Lhotce a dvakrát při tom obkroužit Horní Mrzatec, jeví se být na první pohled takřka nemožné. V druhém případě je to celkem únavná anabáze. Řidič lesáckého Mitsubishi, stíhající Tatru se dřevem, čímž míjející na lesní cestě cyklistu nejmíň sedmdesátkou, je buď zatraceně zkušený, uvažuji, nebo naopak žalostně nezkušený. Ale pak vidím, že má na autě skejťáckou samolepku «Spitfire», takže možná ještě nemá řidičák. Za Sumrakovem si vykračují dva chasníci, jeden způsobně vlevo, druhý si to víří prostředkem. Inspirován střelcem v Mitsubishi, neslevuji ze 40 km/h ani o píď. Vyznavač Brownova pohybu uvolňuje vozovku na poslední chvíli, tedy podle svého pomaloběžného mínění; z pohledu řidiče mohl ještě nějakou vteřinu posečkat. Jeho májové provolání «To je ču⁠rák!» simultánně tlumočím do trubkové řeči. Jsme v tom spolu…

20. 4. 2020
Ze suchých stromů lezou larvy kůrovce, brouk je pod kůrou i v lapačích. Duo traktorů Stagry orá louku nad Světlou. Z rakouského kamionu, co přijel pro dříví k hájovně v Řásné, vystupuje čistokrevný Ukrajinec nebo Polák. Vypadá úplně jako Lou Fanánek Hagen.

20. 3. 2020
Na západním konci štráfu F vyznačeny stromy k poražení; mnohé neoznačené napadeny kůrovcem. 1. 4. 2020 Asi pět stromů zde pokáceno.


31. 12. 2019
Ohlédnutí za silvestrovskou akcí na snímcích Jiřího Daňhela a na videu Jos. Matouška.

Mediální šum ohledně «zákazu vstupu» letos nejmíň polovinu účastníků odlákal. (Pan Mazal z KČT Telč to ilustroval na příkladu samolepek, kterých se prodalo 530, zatímco jindy i 1200.) Úbytek turistů ale nebyl na závadu, aspoň se «oddělilo zrno od plev». Ti skalní přišli jako vždy; mnozí nejvyšší bod jihozápadní Vysočiny navštívili mezi 21. a 30. prosincem a v první dva lednové dny.

24. 12.
Javořice opět cílem před-štědrovečerních procházek (stejně tak i v neděli 22., soudě ze zápisů v návštěvní knize). Průjezd dvou psích mnohospřeží s vozíky, asi otec se synem. V zatáčce u přístřešku na mne volali «Ať žijí!», ale taky to mohlo být něco jako «Ačí!» a určeno psům. Mlhavý obrys Alp. Mám teorii, že když všichni sedí doma u pohádek, nejsou ve vzduchu emise z dopravy a průmyslu, čímž se dohlednost zlepší.

18. 12.
Jarní den, 10 °C. (Před rokem touhle dobou se na Javořici už týden běžkovalo.) Všichni na procházkách. Na Javořici ale celkem nikde nikdo. Klid od pil i strojů. Přes mýtiny skáčou srnky.

Ohýbej stromek, dokud je mladý 18. 12. 2019 Nad Světlou, 18. 12. 2019

17. 12.
Inverzní mlha. Nad 800 m n. m. polojasno. Silueta hor na západním a severozápadním horizontu (Kleť, Špičák atd.) nebývale ostrá. Dnes musela být výborně vidět i Sněžka. Škoda, že rozhledna byla zrovna zavřená. Duet motorových pil kdesi jihovýchodně pod vrcholem. Polední 140sekundová zkouška sirén na počest obětí ostravského incidentu. Na vrcholu Javořice slyšitelná (ve směru od Počátek) i přes poblíž hlučící vyvážečku.

Studánka «Pod Javořicí» Mlha nad Světlou Vlevo Kleť, vpravo Chlum 1191 m n. m.

8. 12.
Výborná dohlednost. Takže Alpy jako obvykle. Dokonce i v noci je z Javořice něco vidět…

Jak rychle se vlci objevili, tak rychle zmizeli. Mýtická vlčí smečka na Telčsku prý mohla být téměř rozprášena, domnívají se ochránci přírody a ukazují na spiknutí chovatelů a myslivců. Zprávu přinesl bulvár Aha! (a nikdo další). Ještě že vlci nečtou zprávy.

3. 12.
Pěkné počasí. Zdálo se mi to, nebo v dálce zahřmělo? Na zmrzlé zemi poprašek. Dva pilaři nad Světlou, jeden velmi družný: «Nazdar, co tu hledáš? Nevidíš, že se tu řeže, ku⁠rva?» Z nejtmavějšího Celý článek →

Featured post

PF 2020

PF 2020 (verze I)
PF verze I. Toto není apríl: podle letmého odhadu by Pařezitý rybník mohl být na plné hladině už 1. dubna 2020, tedy 200 dní od začátku napouštění. (Podle skromnějšího odhadu až 1. června.) Tak uvidíme…
PF 2020
PF verze II. Foto: Sta⁠nislav Pelikán

Featured post

Inspirace pro Javořici

15. května 2019

Chtěli rozhlednu, ale postavili jim tam vysílač. Zdánlivě bezvýchodná situace má přesto řešení. Vysílacích věží dodatečně upravených na rozhledny (nebo opačně) není mnoho, ale existují. Přitom je zde určitě prostor, jak to technicky a esteticky zvládnout ještě lépe…


Na vrchu Merkur (668 m n.m.) u Baden-Badenu stála od 19. století kamenná rozhledna, a když se inžinýři v 80. letech rozhodovali, kam umístit vysílač, někoho tak osvíceného, jako jsme nyní my, napadlo, že hyzdit pěkný vrch dvěma samostatnými věžemi je hloupost. A tak vysílač vznikl jako přístavba již stojící rozhledny.

Na Javořici jde o situaci přesně opačnou, v jádru však zcela shodnou. Navíc o to jednodušší, že i ta nejvstřícnější «rozhlednová» přístavba zde může být – a věříme, že také bude – až do svého oficiálního zpřístupnění (a nejlépe i poté) maskována jako pouhé rozšíření vysílače, do kterého je každému obtížnému byrokratu kulové, neboť takovým věcem nerozumí.

Rozhledna Baden-Baden (Merkur)


Aktualizováno.

Ještě lepší příklad: televizní vysílač Bantiger v Bernu. K ocelovo-betonové věži vysoké přes 180 m bylo později dost neohrabaným způsobem přistavěno přístupové schodiště a vyhlídková plošina ve výšce 33,7 m.

A dojmy návštěvníků? Vybíráme dva obzvláště inspirující: «Žádná infrastruktura, jenom WC.» «Myslel jsem, že to schodiště není určeno pro veřejnost.» Ano, přesně takhle by to mělo být i na Javořici.

Už bylo dost všech těch rozhleden i «rozhleden» anotovaných v každém propagačním letáku, v novinách a na internetu. V jednom případě se dokonce konala i přednáška pro děti ve škole, aby postřehly, že kdesi byla postavena vyhlídková věž.

Cesta pro Javořici je cestou přesně opačnou. Žádné informace, žádné obrázky a televizní reportáže, žádné fejsbuky a návodné onlajn hova⁠diny. Člověk na Javořici musí přijít sám od sebe, stejně jako před milionem let. A když nepřijde, bude to jedině dobře. Do poslední chvíle musí tápat, co to vlastně bylo k vysílači přistavěno, za jakým účelem, a smí-li to použít.

Ani v mapě nebude nikdy žádný odkaz na rozhlednu. Jediné, co přibude, bude ta podivná konstrukce, která musí vypadat tak technicky, že i u bezbariérové lávky budete váhat, jestli to není jen nějaký větrolam a zda je to vůbec určeno k chůzi.


Kdo se příliš nabízí, věc jistá, aneb tě zklamal, aneb se chystá. (F. L. Čelakovský, Mudrosloví národu slovanského)


Když to zvládnou Němci a Švýcaři, co teprve pověstné zlaté české ručičky (zoufale prosící ty ukrajinské)


Featured post

PF 2019

Všechno nejlepší do nejlepšího třicetiletého výročí žití v nejlepší možné době Vám přeje ještě mnohem lepší Rozhledna Javořice.

PF2019
PF2019
Featured post

«Mnichova skála» a Pařezitý rybník v roce 1900

26. listopadu 2018

Je libo doutník na mýtině?

Mnichova skála. Črty z domova. Napsal Frant. Novák (Fanči Markové.)
V Brně, 27. ledna 1901


Jak jsou ta místa dnes vzdálená! Rozletím-li se drahou – tu za den jich nedostihnu… ale vzpomínka přenáší mě k nim přes celou Moravěnku v jediném okamžiku.
Podávám ti ruku, krásná průvodkyně má!
Zajděme si jedenkrát ve kraj mládím posvěcený, k západní straně do Českomoravských hor, podívejme se na místa ona — ukrytá jako závojem začarovaným a proto širšímu světu neznámá, pokochejme se vůní staletých lesů tam rostoucích, občerstveme se lahodným výdechem rybníků mezi lukami a lesy ukrytých! Celý článek →

Featured post

Postaví rozhlednu armáda?

18. listopadu 2018

Když sbírat víčka nemá smysl

Dávno předtím, než jsme zaslechli v rozhlase úžasnou myšlenku, že zchátralé české mosty bude opravovat armáda, dospěli jsme ke stejnému závěru – totiž, že rozhlednu na Javořici nemůže postavit nikdo jiný než Armáda České republiky. A to v podobném nouzovém, okolnostmi vynuceném režimu, v jakém nyní hodlá opravovat mosty.

Neboť i na Javořici už situace začala býti Celý článek →

Featured post

240metrová věž na Javořici? Žádný problém

17. listopadu 2018

Psalo se před 58 lety

V den 29. výročí budování demokracie – a vlastně i 29. výročí existence aktuálního vysílače na Javořici – zveřejňujeme zajímavou ukázku z knihy skauta F. A. Elstnera «Tři kluci», sepsané na základě jeho motoristické expedice po Československu, jíž podnikl v roce 1960 se svým vnukem a dalšími dvěma chlapci, vítězi televizní soutěže (kniha byla vydána v r. 1964). Z ukázky jasně vyplývá, že provizorní 60metrový javořický vysílač měl být záhy nahrazen podstatně Celý článek →

Featured post

Pocta «Pařezáku»

13. října 2018

Jak jsem se mýlil v rybníce

Není tomu tak dávno, co jsem Velký pařezitý rybník považoval toliko za jakousi povinnou zastávku všech uřícených cyklistů a dalších athletů, kteří, přiřítivše se z cesty na Javořici či Míchovu skálu, nepohrdnou příhodnou vodní plochou a provedou zde pár cvičených temp v nějakém vytříbeném plaveckém slohu a při tom se – rovněž povinně – vyfotí na sociální sítě. Jak žalostně jsem se mýlil!

Celý článek →

Featured post

Přeměřme Javořici. Znovu po 95 letech

28. července 2018

Javořice v běhu geodetických měření

1869  835,48 m (440,54 vídeňských sáhů)

1923  836,93 m

1963  836,53 m (pouhý přechod z jadranského na baltský výškový systém?)

(V 50. letech se, snad pro zmatení třídního nepřítele, nakrátko objevil údaj 836,2 m.)


Abychom to uvedli na pravou míru: Celý článek →

Featured post

Stavební manifest

3. dubna 2018

Co si myslíme o výšce rozhledny, činnosti vysílače a dalších záležitostech

1. Od počátku se nejjistěji jeví varianta rozhledny umístěné jižně od stožáru vysílače, ve vzdálenosti 100 až 250 m.

2. Navzdory obecně rozšířené mýlce jsme přesvědčeni, že Celý článek →

Featured post

Mapa rozhledu

15. června 2017

Elektrizující výhled na Temelín i páru Dukovan

Prakticky se z vrcholu Javořice zatím nelze rozhlédnout, tak jsme se rozhlédli teoreticky – z výšky 880 m n.m.
Celý článek →

Featured post

FOTO: Javořice nad kostely

S Javořicí vyfoceno již 48 kostelních věží!

Díky 166metrovému stožáru je Javořice z dálky dobře identifikovatelná. Odkud odevšad shlíží na skvělé kostely v okolí, stavěné nezřídka rovněž na vyvýšených místech?
Jinými slovy: které kostelní věže a vížky z Javořice (také) uvidíme? Tyto fotografie napoví. Celý článek →

Featured post

Jak by to vypadalo…

25. února 2017

Dokážete si představit Javořici i jinak než s jedinou veletyčí?

Podívejme se blížeji na některé návrhy rozhleden. (Nejsou zdaleka všechny – pro přehlídku všech návrhů klikněte ZDE.)

Pidižvík vysoký jako okolní stromy? Nebo něco víc? Celý článek →

Featured post

DAČICE: Obchvat? Ne, raději STOPky!

23. ledna 2019

V prvé řadě nevím, proč by měl dačický kruhový objezd připomínat kruh – zrovna v Dačicích, proslavených naopak vynálezem jistého čtverečného objektu. A dále, proč by měl být tak obrovský (třebaže na první ilustraci je až nesmyslně malý). Kamiony se na něm snad dokolečka motat nebudou, stejně jako doposud. Pro průjezd nadrozměrného nákladu by se uplatnil odstranitelný střed.


Okatě kulaté varianty do náměstí příliš nezapadají. Pokud se ale nějakým způsobem zvýrazní hlavní tah, začne to být vizuálně přijatelné.


Rád čtu úvodníky dačických Ozvěn. V tom minulém nám Jan Bartošek zase jednou stručně a břitce sdělil, jak to leží a běží. Tedy, že v zimě u nás zkrátka sněží víc než jindy a i naše nejúmornější dálnice se během tohoto svízelného půlroku mění v past smrtonosnější, než obvykle. Aby bylo líp, museli bychom prý onu ležatou zeď mezi Prahou a Brnem přestěhovat o nějaký ten ťok na jih, do veselejšího podnebného pásu, kde nemají sníh a nikdo tam kloudně nepracuje, díky čemuž tam cesty rostou desetkrát rychleji než tady. Nečekaně neotřelá myšlenka v samém závěru článku potěšila. Pro začátek by ale možná stačilo přesunout Celý článek →

Blog na WordPress.com.

Nahoru ↑